Washington - Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to ve středu (dnes brzy ráno SELČ) podle agentur AP a Reuters řekl v rozhovoru stanici CNN.
Americká administrativa v uplynulých dnech podle médií pozastavila dodávku bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy vážící kolem jedné tuny. USA podle Bidena nebudou Izraeli dodávat další pumy ani dělostřeleckou munici, kterou Izrael v posledních měsících v Pásmu Gazy použil, pokud se jeho vláda rozhodne rozšířit invazi do hustě obydleného města Rafáh na jihu oblasti, kde se podle Izraele ukrývají poslední větší uskupení Hamásu. V takovém případě by USA podle Bidena dodávaly jen obrannou munici, například do izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule).
"Jasně jsem řekl, že pokud vstoupí do Rafáhu - to ještě neudělali - nebudu dodávat zbraně, které byly v minulosti v Rafáhu použity, které byly použity ve městech," cituje CNN amerického prezidenta.
Agentury podotýkají, že dnešní Bidenova prohlášení jsou od začátku současné války v Pásmu Gazy doposud nejsilnějším projevem nesouhlasu s izraelským způsobem vedení války proti palestinskému hnutí Hamás. V Pásmu Gazy od loňského října, kdy se Hamás dopustil v jižním Izraeli krvavých teroristických útoků a konflikt zažehl, zahynulo následkem bojů 34.844 Palestinců. Vyplývá to ze středečních údajů zdravotnických úřadů v Gaze; čísla zahrnují bojovníky Hamásu i civilisty, kterých je většina.
Nyní pozastavená dodávka americké munice podle nejmenovaného zdroje Reuters zahrnuje 1800 kusů pum o hmotnosti 900 kilogramů a 1700 kusů pum o hmotnosti 225 kilogramů. První zmíněné, těžší pumy jsou podle investigace deníku The New York Times (NYT) z konce loňského roku jedněmi z "nejničivějších" konvenčních zbraní v arzenálech západních armád. Izrael je podle NYT alespoň v prvních šesti týdnech operací v Pásmu Gazy pravidelně používal v obydlených oblastech, a to i těch, která dříve palestinským civilistům vyznačil jako bezpečné.
"Civilisté v Gaze umírali následkem (výbuchů) těchto bomb a dalších prostředků, které (Izraelci) používají v obydlených oblastech," uvedl Biden; podle CNN přitom odkázal na dotyčné 900kilogramové pumy.
"Momentálně přehodnocujeme některé dodávky bezpečnostní pomoci v krátkodobém horizontu v kontextu dění, které se odehrává v Rafáhu," řekl ve středu při slyšení v Senátu americký ministr obrany Lloyd Austin.
Izraelští činitelé v zákulisí dali Američanům najevo silné rozhořčení z jejich kroku, informují americká média s odvoláním na své zdroje. Vyjadřují při tom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmích z Gazy. Ve veřejných vyjádřeních Izraelci zprávu o zastavené dodávce bomb bagatelizovali.
S krokem administrativy demokratického prezidenta Bidena dávali najevo nesouhlas republikánští kongresmani. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell Bidenovi zaslali dopis, kde pozastavení dodávky kritizují. Podle nich krok vyvolává otázku, zda je prezidentův závazek vůči bezpečnosti Izraele opravdu neprůstřelný, jak dříve Biden tvrdil.
Izraelští politici kritizují Bidena za pozastavení dodávek munice
Izraelští ministři i opoziční politici dnes ráno reagovali na rozhodnutí americké administrativy pozastavit dodávku munice. Šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac prohlásil, že Izrael bude v boji pokračovat, a ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir uvedl, že americký prezident Joe Biden získá svým krokem přízeň Hamásu. Za výrok kritizuje ministra opozice, podle které může za současnou situaci vláda, a prezident Jicchak Herzog vyzval politiky, aby se vyhnuli škodlivým komentářům. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zatím americké kroky nekomentoval.
"Izrael bude pokračovat v boji proti Hamásu až do jeho zničení. Žádná válka nemá větší ospravedlnění než tato," uvedl ráno na síti X šéf izraelské diplomacie Kac.
"Hamás miluje Bidena," napsal na téže platformě ministr Ben Gvir. Jeho kolega z krajně pravicové strany Židovská síla a ministr Amichaj Elijahu přirovnal amerického prezidenta k britskému premiérovi Nevillu Chamberlainovi, který uzavřel v roce 1938 dohodu v Mnichově o postoupení části československého pohraničí s německou menšinou nacistické třetí říši. Krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pak uvedl, že Izrael čelí tlaku za zahraničí, aby se vzdal. Podle něj musí Izrael dále bojovat proti Hamásu, což znamená i plné dobytí Rafáhu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zatím na americký postup nereagoval. Na svém účtu na síti X však znovu zveřejnil svůj proslov z minulého týdne, ve kterém mimo jiné tvrdí, že mezinárodní tlak Izrael nezastaví před tím, aby se bránil. "Má-li Izrael stát sám, bude stát sám," řekl tehdy Netanjahu. Izraelská média považují příspěvek za reakci na Bidenův postoj.
Opoziční lídr Jair Lapid vidí za pozastavením dodávky munice naopak selhání vlády premiéra Netanjahua. Podle Lapida mohl premiér Američany urazit některými svými vystoupeními. "Netanjahu je nebezpečný pro Izrael," uvedla šéfka opoziční Strany práce Merav Michaeliová. Lapid také vyzval k odvolání Ben Gvira za jeho výrok na adresu amerického prezidenta.
Izraelský prezident Herzog dnes vyzval izraelské politiky, aby se vyvarovali "nepodložených, nezodpovědných a urážlivých" výroku, které mohou poškodit izraelské bezpečnostní zájmy. Podle serveru deníku Haarec prezident nepřímo reagoval na výrok ministra pro národní bezpečnost.
Americká administrativa v uplynulých dnech pozastavila dodávku bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy vážící kolem jedné tuny. Biden stanici CNN řekl, že Izrael použil bomby dodávané USA k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. USA podle Bidena nebudou Izraeli dodávat další pumy ani dělostřeleckou munici, kterou Izrael v posledních měsících v Pásmu Gazy použil, pokud se jeho vláda rozhodne rozšířit invazi do hustě obydleného města Rafáh na jihu oblasti. V takovém případě by USA podle Bidena dodávaly jen obrannou munici, například do izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule).
"Je to velmi tvrdé prohlášení, které se těžko poslouchá, a zklamání ze strany prezidenta, kterému jsme od začátku války vděční,“ řekl o postoji Bidena velvyslanec Erdan izraelskému veřejnoprávnímu rozhlasu. "Je zcela jasné, že jakýkoli tlak na Izrael, jakékoli omezení, které na něj uvalí, a to i blízcí spojenci, kteří se starají o naše zájmy, si naši nepřátelé vykládají a dává jim naději," dodal.
Bidenova slova jsou podle tiskových agentur od začátku současné války v Pásmu Gazy doposud nejsilnějším projevem nesouhlasu s izraelským způsobem vedení války proti palestinskému hnutí Hamás.
Válku v Pásmu Gazy vyvolal teroristický útok Hamásu na izraelské území z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí a 250 jich bylo vzato jako rukojmí. Následné masivní izraelské bombardování a pozemní operace si podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádaly více než 34.800 palestinských životů.
