Brusel - Evropská unie poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu. S odvoláním na diplomaty o tom informovala agentura DPA. Členské státy EU sankce schválily takzvanou písemnou procedurou, která probíhala v uplynulých dnech. Spojené státy mezitím své sankce rozšířily na lídra židovské extremistické skupiny a dvě organizace podezřelé z výběru peněz pro osadníky, uvedla agentura AP.
Unijní sankce se týkají čtyř osob a dvou subjektů, informovala odpoledne Rada EU. Všichni jsou zodpovědní za "závažné porušování lidských práv Palestinců, včetně mučení či jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a trestů a rovněž z porušování vlastnických práv Palestinců, kteří žijí na Západním břehu, a také jejich práva na soukromý a rodinný život".
Na seznam byly zařazeny radikální krajně pravicová židovská organizace Lehava, radikální mládežnická skupina Hilltop Youth a dva její vůdčí představitelé Meir Ettinger a Eliša Jered. Oba byli zapojeni do smrtících útoků na Palestince v letech 2015 a 2023. Dalšími osobami na sankčním režimu jsou Neria Ben Pazi a Jinon Levi.
Palestinci chtějí, aby Západní břeh byl součástí jejich budoucího státu. Izrael ho ale desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území. Tyto snahy provází útoky na palestinské obyvatele, například minulý víkend při nich utrpěly zranění desítky lidí, když vášně rozvířila smrt izraelského chlapce.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Bruselský server Politico tehdy tvrdil, že se proti sankcím postavilo Maďarsko a Česko. Český ministr zahraničí Jan Lipavský následně upřesnil, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí jejich spojování do jednoho "balíku" s postihy vůči radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy.
Nakonec sedmadvacítka sankce vůči Hamásu, který stál za teroristickými útoky na Izrael z loňského října, a izraelským osadníkům přijala odděleně. Minulý týden v pátek země EU rozhodly, že na sankční seznam organizací, které porušují lidská práva, budou zařazeny speciální jednotky Hamásu a ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád. Sankce na ně byly uvaleny kvůli jejich zodpovědnosti za rozsáhlé sexuální násilí právě při říjnovém útoku. Následně se počítalo s tím, že právě písemnou procedurou budou přijaty i opatření vůči radikálním židovským osadníkům.
Z pohledu České republiky bylo důležité rozdělit v čase sankce proti osadníkům a proti teroristům z Hamásu, sdělil na dotaz ČTK mluvčí české diplomacie Daniel Drake. "To se povedlo, a proto Česko podpořilo zařazení násilných osadníků na lidskoprávní sankční seznam EU. Porušování lidských práv nám vadí po celém světě," uvedl.
Sankce na izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, letos začala uvalovat také americká vláda. V únoru oznámila kroky proti čtyřem jednotlivcům, v březnu pak přidala na seznam další tři a poprvé uvalila sankce také na provizorní izraelské osady, které podle ní sloužily jako základny pro násilné výpady.
Dnes sankční režim rozšířila o dva subjekty registrované jako charitativní organizace, které jsou podezřelé, že sbíraly peníze pro sankcionované osadníky. Cílem je odstřihnout je od amerického finančního systému a od amerických občanů, uvádí AP. Dalším terčem se stal Benci Gopštejn, lídr hnutí Lehava, jehož členové podle AP pravidelně napadají palestinské civilisty.
Evropská unie, Británie a více než desítka dalších zemí již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu. Násilnosti vůči Palestincům se v tomto regionu objevovaly už před 7. říjnem, po útocích na Izrael jich ale prudce přibylo.
Jeden z loňských útoků židovských osadníků na Palestince dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.
